Nejlepší lék na sucho. Chovejme se normálně

Nejlepší lék na sucho. Chovejme se normálně

Pokud někdo hledá informace o stavu sucha v České republice, dost pravděpodobně se mezi prvními ocitne na stránce Intersucho.cz, která pomocí přehledných map zobrazuje současnou odchylku sucha od obvyklého stavu v období let 1961 až 2010. Většinou to není příliš příjemný pohled, protože mapa České republiky je na mnoha místech oranžová či červená. To znamená, že je krajina někde výrazně a někde dokonce extrémně sušší, než tomu po desetiletí bylo. Za projektem stojí řada vědců a odborných pracovníků, kteří navázali na více než desetiletý výzkum v oblasti monitoringu a klimatologie sucha v ČR, Evropě a USA. Projekt spolupracuje a je podporován řadou institucí, agentur a komisí.

Hlavními provozovateli portálu Intersucho pak jsou hned tři instituce, na kterých probíhají stěžejní výzkumné práce a zároveň je zajišťována operativa celého webu. Jedná se o spolupráci Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (CzechGlobe), Mendelovy univerzity v Brně a Státního pozemkového úřadu. I na naše otázky si našli čas muži, kteří jsou ve svém oboru právem považováni za kapacity. Profesor Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity, který se dlouhá léta zabývá adaptací na klimatickou změnu a sucho, a doktor Pavel Zahradníček z Akademie věd. Ten se pro změnu soustředí na aktuální vyhodnocování počasí, průběh klimatu v minulosti a predikce vývoje sucha a scénáře budoucího vývoje klimatu.

Co jsou nejzásadnější příčiny sucha posledních let?

V posledních letech se nám bohužel spojily dva meteorologické extrémy dohromady. Zažíváme nejteplejší období za dobu měření a k tomu se přidal celkem velký nedostatek srážek. Ten za posledních 5 let činí více než 420 mm pro celou Českou republiku. Když se k tomu připojí zvýšený výpar daný právě vyššími teplotami, tak nám chybí v období 2015–2020 (duben) průměrně 845 mm vláhy. Z toho vyplývá, že příčina současného sucha je zhruba rovnoměrně rozdělena mezi teplotu a srážky. Bohužel například na jižní Moravě je příčina už ze 2/3 daná teplotou vzduchu, tedy výparem.

Jaká je další predikce letošního roku?

Předpověď počasí je spolehlivá na zhruba 5–10 dnů, u srážek na ještě kratší dobu, takže usuzovat, jak bude vypadat zbytek roku, prostě není možné. Půdní sucho, tedy hlavně svrchní vrstva půdy, dokáže rychle reagovat na přicházející srážky, takže se brzy doplní, což se většinou stalo díky květnovým srážkám, ale také se dokáže rychle vysušit. Bude tedy záležet, kolik ve finále bude dnů s nízkou hodnotou půdní vláhy a v jakém zemědělsky důležitém období. Ze zkušeností z posledních 5 let platí, že se nám ta období střídají, jelikož je delší období bez významného deště (například letošní duben) a poté přijdou krátkodobé vydatnější srážky, které přechodně půdní vrstvu doplní (letošní květen). U vodních toků a podzemních vod je situace podstatně horší, jelikož ty potřebují delší dobu na doplnění svých stavů. Vzhledem k tomu, že nás čeká letní období, kdy převládají bouřky, tak s doplněním například podzemních vod to bude hodně složité, protože ani kořeny rostlin prakticky žádnou vodu dále nepustí. Lze tedy čekat, že v létě bude pokračovat špatná situace hlavně v podzemních vodách, a opět se bude muset čekat, v jaké síle se ukáže podzim a hlavně zima.

Které krajinotvorné prvky by mohly pomoci tuto situaci řešit?

Správně se ptáte, jak situaci řešit, protože vyřešit ji může jen zastavení či dramatické snížení rychlosti oteplování klimatu. Jeho dopady můžeme částečně eliminovat právě krajinotvornými opatřeními, kdy je nutné směřovat aktivity na zadržení vody v půdě, což je především záležitost vhodných zemědělských půdoochraných a vodozádržných technologií pro zlepšení kondice půdy, omezení jejího erozního poškození či utužení a její celkové schopnosti zadržet vodu na místě, kde dopadne. Kladné složce vodní bilanci krajiny napomůže budování krajinných a vodních prvků podporujících mikro a mezoklima, biodiverzitu a obecně mimoprodukční funkce krajiny včetně udržení vody na úrovni jednotlivých povodí. Konkrétně se jedná o podporu fragmentace naší krajiny budováním mezí, lesíků, remízků, rybníků, meandrů řek apod.

Obora Obelisk
Obora Obelisk

Vrátí se do Česka v dohledné době zimy plné sněhu?

To samozřejmě není vůbec vyloučeno a klidně to může být několik zim po sobě. Klimatické modely vůbec netvrdí, že už nikdy nenastane zima bohatá na sníh. Naopak díky větší extremitě počasí může být i dosti tuhá. Modely pouze říkají, že zim podobných těm, které zažíváme v minulých letech, bude bohužel více než těch tuhých.

Co může pro sucho udělat každý jedinec?

Záleží, jakou pozici daný jedinec zastává. Jiné možnosti má starosta než lékař, nebo kadeřnice. Jiný přístup je pochopitelný u člověka na vesnici či v panelovém domě. Ale pokud odhlédneme od profese a zaměříme se na osobní odpovědnost, tedy pokud máte na mysli chování každého člověka bez ohledu na jeho postavení, jde o elementární ekologické chování s respektem k přírodě a jejím zdrojům, na kterých stavíme svůj způsob života. A konkrétní drobné rady? Sprcha místo vany, stopni vodu při umývání nádobí či čištění zubů. Máš domek? Tak využití dešťovky je snad samozřejmost a zalévání pitnou vodou omez na minimum. A žiješ hlavně v kanceláři? Víš, že na výrobu jednoho papíru jsou potřeba 3 litry vody? Tak využívej pro koncepty druhou stranu již popsaného listu. A potraviny? Na 1 kg chleba je potřeba 1300 litrů vody, tak ho nenech zplesnivět. Prostě se chovejme normálně.

Lze už vypozorovat nějaký příčinný vztah mezi letošní koronakrizí a dopady na životní prostředí?

Toto se velice špatně hodnotí, jelikož k tomu zatím nejsou relevantní seriózní výstupy a není to ani naší doménou zkoumání. Z některých dosud dostupných analýz vyplývá, že v České republice klesla doprava o 30–40 % a mobilita osob o desítky procent. Satelitní snímky ukazují výrazné snížení znečištění ovzduší u některých plynů. Podle analýz ČHMÚ klesly koncentrace oxidu dusičitého (vznikají dopravou) o 13 %. Naopak například prachové částice PM10 stouply o 6,8 %.

Existuje nějaké rychlé a dostupné řešení současného stavu, nebo jsou všechna opatření jen během na dlouhou trať?

Vědci desítky let upozorňují na nebezpečí sucha, přitom celou tu dobu probíhají v lesích holoseče, v hydrologii napřimování řek, v zemědělství se zvyšuje utužení a eroze půdy atd. A nyní chceme rychlé řešení, jak vše nejlépe za rok dát dohromady? Ale pokud by se krajina stala prioritou tohoto státu, šlo by to. Jen bychom museli investovat. Nejen finanční prostředky, ale masivně do lidí, aby si uvědomili co je pro náš stát a jeho občany prioritní a podpořili myšlenky směrem ke krajině. Příklad? Desítky miliard např. do armády, nebo do krajiny a pitné vody? Přesto by se našla jedna dobrá zpráva. Kolegové z VUMOP uskutečnili výzkum ohledně schopnosti půdy zadržet vodu a pomocí simulačních experimentů zjistili, že i silně degradovaná půda se při náležité péči (dodání organické hmoty, rozrušení utužené vrstvy apod.) dá v řádu jen několika let dostat do velmi dobré kondice s výrazně vyšší schopností poutat vodu.